|
|
|
Obezita - príčiny
a terapia
MVDr. Jan Beránek, Klinika JAGGY, s.r.o. - Brno
Obezita je onemocnění postihující stále větší procento populace psů a koček.
Současné studie uvádějí výskyt obezity mezi 24-34% u psů. U koček se údaje liší,
jednotlivé prameny se pohybují mezi 10 až 40%.
Obezitu lze jednoduše definovat jako nadměrnou kumulaci tuku na predisponovaných
místech organismu. Z medicínského hlediska se za obézní zvíře považuje každý pes
a kočka, jehož hmotnost je o 20% vyšší než je plemenný standart (viz. tab).
Nadměrné hromadění tuku zatěžuje kardiovaskulární aparát (protučnělé srdce má
menší pracovní potenciál a současně musí zvládat nadměrný objem tukové tkáně) a
plicní systém. Obezita je jedním z vyvolávajících faktorů zátěžových
ortopedických onemocnění (artróza). Byl prokázán vztah mezi obezitou a rozvojem
glukózové netolerance a diabetu (cukrovka).
Typy obezity
• Hypertrofická: prosté zvětšování tukových buněk následkem akumulace tuku
• Hyperplastická: zvětšení velikosti a počtu tukových buněk. Pro tvorbu tukových
buněk jsou nejdůležitějšími obdobími puberta a růst organismu. V dospělosti se
počet buněk již nemění. Buňky, jejichž tvorba byla nastartována v období růstu,
si zachovávají stimuly ke kumulaci tuku i v dospělosti. Hyperplastická obezita
je terapeuticky daleko hůře zvladatelná, počty buněk nelze snížit a jejich
tendence k hypertrofii je výrazná.
Příčiny obezity
Obecně je příčinou nadváhy nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Tato
dysbalance může nastat na základě mnoha faktorů, které lze rozdělit do dvou
velkých skupin:
• Endogenní (vnitřní): věk, pohlaví a stav reprodukce, hormonální predispozice,
genetické predispozice
• Exogenní (vnější): úroveň aktivity, vnější vlivy na příjem potravy, složení a
chutnost diety, životní styl
Většina typů obezit nevzniká na základě jednoho faktoru, často se jedná o
multifaktoriální záležitost.
Hormonální onemocnění
Na zvyšování hmotnosti se podílejí dvě onemocnění žláz s vnitřní sekrecí.
Hypotyreóza (nedostatečná funkce štítné žlázy), která postihuje zejména psy
(zlatý retrívr, irský setr, buldog, basenji, španělé) a hyperadrenokorticismus (Cushingův
syndrom, nadměrná produkce hormonů nadledvinek) pozorovaný nejčastěji u psů ve
středním a starším věku (pudl, jezevčík, boxer, boston teriér, grifonek).
Kastrace
Ranná kastrace, často doporučovaná veterináři, se provádí ve věku, kdy se
snižují energetické potřeby organismu. Při nezměněném příjmu potravy a při
snížené sexuální aktivitě se vytvářejí predispozice pro vznik obezity. V
dospělosti se při každém hárání u nekastrovaného zvířete snižuje krátkodobě
příjem krmiva vlivem zvýšené hladiny estrogenu. U kastrovaných zvířat tato
období fyziologického hladovění nenastávají a opět se zvyšuje riziko nadměrného
příjmu energie.
Stáří
S rostoucím věkem se snižují metabolické potřeby organismu a celkově klesá i
úroveň aktivity. Chuť k příjmu potravy je zachována beze změn. Pokud se nesníží
kalorická hodnota krmení vznikají tendence ke vzniku nadváhy.
Genetika
U některých plemen je zvýšené hromadění tuku a tendence k obezitě plemennou
predispozicí. Mezi nejvýrazněji ovlivněná plemena patří labrador retrívr,
kokršpaněl, německý ovčák, foxteriér a boxer.
Změny v příjmu potravy
Příjem potravy je regulován komplexním systémem vnitřních a vnějších kontrolních
mechanismů.
• Vnitřní faktory: apetit, pocit hladu nebo nasycení, mechanická stimulace
trávicího aparátu, fyziologické odpovědi na podobu a vůni jídla, změny v
plazmatických koncentracích specifických živin a hormonů
• Vnější faktory: dostupnost krmení, přítomnost dalších zvířat při krmení,
častost a množství krmení, složení a chutnost diety
Vnější faktory se na rozvoji obezity podílejí daleko větší měrou.
Nejvýznamnějším faktorem je chutnost jídla spojená s podáváním krmení ad libitum
(bez omezení). Tuk jako zdroj energetické hodnoty krmení je nejvíce zodpovědný
za vznik obezity a současně spoluvytváří chutnost potravy. V této kombinaci je
potom absolutní zvýšení obsahu tuku v potravě výrazným rizikem. Tendence
majitelů orientovat se při výběru potravy spíše podle komerčních charakteristik
potravy (reklama, balení, textura, konzistence, vůně) než podle nutričních
charakteristik pouze podporuje tato rizika. Podobným problémem je zkrmování
kuchyňského odpadu. Také bylo zjištěno, že častější krmení během dne snižuje
tendence k ukládání tuku. Samozřejmě celkový součet nutriční hodnoty všech
krmení během dne musí odpovídat metabolickým potřebám zvířete.
Rozvoj obezity
Obezita se vyvíjí ve dvou fázích. První fáze je dynamická a zvíře při ní zvyšuje
svoji hmotnost (nadměrný příjem energie). Pokud tato fáze nastane v období růstu
nebo pokud je nadbytek energie velmi vysoký dochází ke zvyšování počtu tuk.
buněk (hyperplastická obezita). Snížení váhy a její udržení v optim. mezích je v
takovém případě velmi složité. Druhá fáze obezity je charakterizována vytvořením
nové rovnováhy v energetickém příjmu a výdeji. Zvíře je obézní a svoji hmotnost
již nezvyšuje.
Hodnocení a diagnóza obezity
• Srovnání současné a předchozí hmotnosti (zejména po dosažení dospělosti),
porovnání hmotnosti a plemenného standartu
• Odhad množství tukové tkáně: palpace nad žeberními oblouky a na spodní straně
břicha, u výrazně obézního zvířete nejsou žebra hmatná nebo jenom s velkými
obtížemi, tuková depozita v bederní krajině (ztráta pasu) a u kořene ocasu. U
koček se tuk hromadí v tříselné krajině.
Management obezity
• Snížení hmotnosti
• Udržení optimální hmotnosti a prevence nového zvýšení
Snížení hmotnosti
Snížit hmotnost obézního zvířete je možné dosáhnout ustanovením negativní
energetické rovnováhy (příjem nižší než výdej). Negativní energetickou rovnováhu
lze ustanovit snížením energetického příjmu, zvýšením výdeje nebo kombinací
obou. Snižování hmotnosti musí proběhnout během několika týdnů, ale současně
nesmí dojít k narušení zdravotního stavu. Za optimální snižování váhy se
považuje 1-3% výchozí hmotnosti během jednoho týdne do dosažení předem určené
optimální hmotnosti. Variace jsou dány věkem a zdravotním stavem zvířete.
Veškeré redukční programy zahrnují modifikaci chování, diety a zátěže zvířete.
• Modifikace chování: změna veškerých aktivit majitele spojených se zvyšování
hmotnosti zvířete: nezkrmovat kuchyňský odpad, zamezit přístup k energicky
bohaté potravě, přestat podávat psí sušenky a další pamlsky, nemít zvíře v
kuchyni při přípravě jídel, nemít zvíře v jídelně při stolování, krmení psa vždy
ve stejnou hodinu každý den, rozdělit krmení na několikrát denně
• Zátěž a cvičení: zvýšená zátěž umožňuje větší energetický výdej, snižuje
fyziologickou potřebu krmení, mění kompozici tělesných tkání. Režim aktivity by
měl denní, s postupem času se může zátěž zvyšovat. Komplikací může být zdravotní
stav zvířete vyžadující klid (artróza).
• Dieta: restrikce kalorií na 60-70% metabolických požadavků výchozí hmotnosti
obézního jedince, vážení zvířete každý týden, kontrola u veterináře po 2-3
týdnech, doporučuje se krmit komerční diety (snadné určení kalorické hodnoty)
Příklad výpočtu kalorických potřeb:
Obézní pes, 30 kg: kalorické potřeby 145x W 0,67 W…….hmotnost v kg
145 x 30 0,67 = 1415,9 kcal/den
Redukce na 60%: 0,6 x 1415,9 = 850 kcal/den
Diety používané pro redukci hmotnosti jsou založeny na snížení obsahu tuku a
jeho nahrazení stravitelným komplexním sacharidem nebo nestravitelnou vlákninou
Úplné hladovění jako metoda hubnutí se nepoužívá vzhledem k nebezpečí
zdravotních komplikací (metabolická acidóza), snížení aktivity střevního systému
a vzhledem k velké pravděpodobnosti znovunabytí původní hmotnosti po skončení
hladovky.
Udržení optimální hmotnosti a prevence obezity
Návyky získané během hubnutí musí být udrženy v další životě zvířete (žádné
pochoutky, kuchyňské zbytky, zvýšená zátěž, balancovaná dieta pro dospělé psy v
odpovídajícím množství nebo nízkokalorická dieta). Hmotnost zvířete musí být
trvale monitorována. Prevence obezity je v mnoha případech celoživotní bitva s
tendencí k překrmování nebo překrmování se a sníženou zátěží zvířete.
|
|
|
|